Příběhy dárců Klubu přátel

Jana Červenkova

Každý by měl myslet na to, že bude potřebovat pomoc….🙏

Již dlouhou dobu jsem chtěl pomáhat finančními dary na charitativní účely. Jenom jsem to stále dokola odkládal. Válka na Ukrajině mě velmi zasáhla a již od začátku konfliktu jsem se zapojil do řady charitativních akcí. Když jsem pak viděl kampaň člověka v tísni na FB a prosbu o pravidelné posílání příspěvků, neměl jsem co řešit, zaregistroval jsem se a nastavil trvalý příkaz. Snad se rozhodnete ... Více

Milan Beneš

V těžké životní situaci se může ocitnout každý. Člověk v tísni patří vždy mezi první kdo podá pomocnou ruku. Jeho práce si velmi vážím. Mám to štěstí, že mohu přispět. Je to ta nejlepší investice.

Jiří Pokorný

Rozhodl jsem se intuitivně, podobně jako u jiných darů. Předpokládám, že můj běžný bankovní účet se bez určité částky obejde, když jinde jsou peníze potřeba. Důležitá byla také přesvědčivá prezentace organizace a jednoduchost odeslání daru.

Igor

V určitém věku a situaci člověk dospěje k tomu, že mu začne vadit okolní bída světa a chtěl by co nejlépe pomoct těm, kteří to potřebují ...

Tomáš Čechura

Chtěl jsem cíleně pomáhat na Ukrajině zmírňovat následky vpádu Ruska na jejich území. Nepodařilo se mi najít účelnější a transparentnější organizaci, která by získala mojí důvěru. A to, že ČvT se nezaměřuje pouze na pomoc na Ukrajině je příjemným bonusem. Přeji mnoho sil a zdaru!

Pavlína S.

Kdybych měla víc odvahy, tak bych se nejraději vypravila někam, kde by moje dvě ruce mohly pomáhat - nejvíc ze všeho bych asi chtěla stavět školy někde v Africe. Zapojení se do Klubu přátel Člověka v tísni je sice trochu "zbabělejší" forma pomoci, ale na druhou stranu velice pragmatická a jednoduchá. Člověk v tísni již má vyšlapané cestičky k lidem, kterým naše peníze můžou mnohdy i zachránit ... Více

Jana B.

Smysl pro pomoc potřebným ve mně rodiče pěstovali od mala. V patnácti jsem chtěla odletět na Aljašku zachraňovat velryby. To se nestalo, ale touha pomáhat, kde je potřeba, se mě drží. Když mi před osmi lety zemřel tatínek, zjistila jsem, že pravidelně přispíval na organizace, které pomáhají druhým. Rozhodla jsem se to po něm převzít, a tak skrze dárcovství stále žije kus jeho samého.

Erika

Věřím vám že pomůžete spoustu lidem v těžké životní situaci. Je my líto že nemůžu věnovat víc.